Výzva soudobých marketérů

Nablýskaná cinkrlátka v podobě AI, VR, AR nebo IGTV dejme na chvilku stranou a vraťme se v úvaze o úloze marketéra o krok zpátky. Přece jen se spousta dobrodružství odehrává ještě dlouho před tím, než je šance zaplevelit digitální prostor dalším vertikálním videem.

Největší výzvou pro marketéra je schopnost přinést dovnitř společnosti očekávání a motivace jejího současného nebo potenciálního zákazníka. Všechno ostatní je až to sekundární. Marketér jednoduše musí rozumět požadavkům současného trhu a měl by mít velmi dobrý přehled o chování, zvyklostech a motivaci zákazníků.

Následně je třeba formulovat strategii a až úplně na závěr zvolit způsob exekuce. Zapomeňme aspoň na pár minut na všechny ty nablýskané VRka, machine learning techniky, smart display kampaně a livestreamy.
Pokud nemáme rozmyšlenou a srozumitelně popsanou marketingovou strategii, žádná cinkrlátka našemu byznysu nepomohou. Strategie je výchozím bodem marketingového snažení a až s poctivě zpracovanou strategií přichází poznání s jakou taktikou na trh zaútočíme. Marketér, jehož prezentace schopností stojí na výběru pěkných vizuálu pro Facebook a nastavením ppcček toho s marketingem zas až tak moc společného nemá.

Teď ještě pár užitečných signálů, které nám pomohou marketéra nemarketéra rozpoznat. Jedním ze spolehlivých příznaků je schopnost práce se segmentací. Pokud se v rámci prezentace strategie na další rok objeví mileniálové jako samostatný segment, tak máme zaděláno na problém. Už je venku dost přesvědčivých argumentů, že mileniálové mají pramálo společných podstatných znaků a pokud ano, rozhodně ne v takové šíři, aby se s nimi dalo pracovat jako s homogenním segmentem.

Další spolehlivou indicii je rovněž vynášení hodnotících soudů, ideálně takových, které jdou na úroveň marketingové strategie bez znalosti zákaznické báze a jejich potřeb. Potřebujete kvantitativní i kvalitativní data, jinak věštíte z koule a jak už bylo mnohokrát diskutováno, lidé v marketingu nemají intuici o nic lepší, než většinová populace. Když dostanete závěry týkající se pozicování značky nebo třeba targetingu bez znalosti dat, zbystřete nebo rovnou utečte.

Ostatně už nyní je důvěra ve schopnost marketérů přínést společnosti reálný užitek leckde nalomena skákáním na každý digitální buzzword, který se objeví. Schopnost strategického plánování podloženého reálnými daty z trhu je čím dál vzácnější.

Z marketingu se stává honička za novými reklamními formáty a bleskurychlými implementacemi technologických nástrojů. Výzkumy trhu, potřeb zákazníků a jejich segmentaci a následné strategické přípravě se věnujeme o to méně. Šance, že se marketérům podaří pro svého zaměstnavatele urvat kus tržního podílu a zvednout prodeje bezhlavým naskakováním na trendy je však s tímto přístupem mizivá.

Nezanedbatelným, byť vedlejším důsledkem produkce nerelevantního reklamního odpadu je pak i rostoucí počet uživatelů internetu, kteří reklamu ve svých zařízení úplně blokují a postupně se přidávají rovněž velcí technologičtí hráči, kteří začínají filtrovat nekvalitní a otravné reklamní sdělení. Rozšiřování používání Adblocku je jednoznačným signálem pro inzerenty, že současný styl plošného bombardování bannery není udržitelný.

Výsledek obrázku pro adblock usage 2018

 


Tři přístupy k brandingu

Musíte vymýšlet velkolepou vizi značky o tom, jak chcete změnit svět? Nebo se vám víc vyplatí najít na svém produktu něco, čím se liší od konkurence, a komunikovat věc potenciálním zákazníkům? Či byste měli stavět na jednoduše zapamatovatelných atributech značky, které si zákazník při nákupu vybaví? Zjistěte, kudy vede cesta vaší značky!

Jak se mohou značky tvářit

Vize značky Nike: Přinášet inspiraci a inovace každému atletovi na světě. Tato vize značky vypadá velmi obecně a nic neříká. Nicméně reprezentuje hodnoty společnosti resp. značky. BMW chce zase svým zákazníkům dodávat nejenom automobil, ale také emoci spojenou s vlastnictvím právě luxusního nebo prestižního vozu. Většina majitelů BMW si nekupuje vůz kvůli technologiím, perfektním jízdním vlastnostem. Touží po statusu, který vlastnictví vozů získají. Značku Adidas reprezentuje prosté, avšak jasné sousloví: brand with the 3 stripes.

Co který přístup znamená

První přístup - Vize značky je vám jistě známým pojmem. Mezi její zastánce patří například Simon Sinek (Začněte s proč) nebo Jim Stengel (bývalý CMO P&G). Právě Jim Stengel prosazuje přístup, kdy značka reprezentuje hodnoty, které mají v ideálním případě změnit svět k lepšímu. Snaží se tak sjednotit zákazníky a kulturu v rámci plnění dané změny.

Názor Stengela, jakožto bývalého šéfa nejdůležitější brandové společnosti světa, má velkou váhu, jíž nelze přehlížet. Všechno shrnul v knize GROW. Ta vyšla před pár lety a obhajuje brand purpose jako správnou věc, pokud chce korporát růst.

Druhý přístup - Diferenciace představuje snahu o nalezení a využití USP značky, aby se odlišila nebo vymezila vůči konkurenci. Tím následně získá větší podíl na trhu a poroste. Cestu diferenciace obhajuje Peter Walsh, šéf BrandZ, která spadá pod druhou největší výzkumnou organizaci na světě Millward Brown.

Třetí přístup - Distinktivnost se popisuje jako určení jasných a snadno zapamatovatelných znaků, jež usnadní uživateli rozhodování při nákupu služeb nebo zboží v konkrétní kategorii. Mezi znaky se řadí logo, slogan, brand favorability a další.

Nutno zmínit, že k tomu nepotřebujete jasná USP ani se nemusíte jasně vymezovat vůči konkurenci nebo mít honosnou vizi značky. Je to však výhoda. Pepsi má vizi značky, stejně tak se odlišuje logem. Uznávaný profesor Byron Sharp, autor knihy How Brands Grow, je zastánce tohoto směru. Neuznává vize značky nebo diferenciaci samy o sobě. Tvrdí, že primárně se má brand snažit oslovit všechny, být dostupný všude a mít prvky rozpoznatelnosti, které zákazníka přesvědčí při nákupu. Pro Byrona hovoří rovněž řada výzkumů.

Pro který se rozhodnout?

Profesor Mark Ritson již několikrát komentoval brand purpose, diferenciaci a distictivness. Inspirujte se jeho slovy. Pokud stojí za vznikem značky příběh (jako třeba značka zmrzlin Ben & Jerry's), pracujte s ním. S hlubší myšlenkou má smysl vytvářet brand purpose a pracovat s ní jako základem pro brandovou strategii. Pokud se za značkou neskrývá reálný zakladatelský příběh, nikoho příběhy ani vize zajímat nebudou, natož aby přesvědčily k nákupu. Pak zbývá diferenciace, kdy vyzvednete dostatečně silná, relevantní produktová USP, která můžete využít k vymezení se vůči konkurenci.

Vždycky to bude o samotném produktu a jeho možnostech, jeho příběhu. Na druhé straně to bude vždy o zákaznících a jejich pohnůtkách nebo potřebách. A na straně třetí o vašich schopnostech s tím pracovat. Nikdy se však nenechte strhnout trendem a nezapomínejte na racionální argumenty, výzkumy a další fakta.

Ve výsledku všechny tři způsoby sledují totéž - usnadnit spotřebiteli jeho volbu. Aby se nerozhodoval tolik rozumem, jako srdcem a sáhl po produktu, který je mu blíž. Zhodnoťte tedy všechna pro a proti, zjistěte, pro kterou z cest máte nejvíce materiálu nebo možností si informace obstarat a vydejte se jejím směrem!


Branding včera, dnes a zítra

Od první zaregistrované značky uplynulo pár stovek let a proto je nutné se podívat na vývoj brandingu, jak se o něm mluví dnes a jak se bude měnit do budoucna.

Trocha té teorie a historie

Brand nebo značka je tu s námi v různém pojetí přes 4000 let. Začalo to značkováním dobytka ve starém Egyptě, pokračovalo značkováním chleba dle pekařů ve středověku a až v roce 1876 vzniklo slovo brand, tak tak jak ho známe dnes. Toho roku byla zaregistrována první ochranná známka loga a to značky piva Bass.

V této době plně zuřila průmyslová revoluce a masová výroba nabírala na obrátkách. To se projevilo na vzniku konkurenčního prostředí u zboží běžné spotřeby. Velcí výrobci chtěli dostat své produkty ke spotřebiteli, ale tam už byli lokální dodavatelé, narazili tedy na konkurenci a museli najít řešení. Velmi rychle přišli na to, že když budou vytvářet značky, které budou personalizované resp. budou se nějak tvářit, budou v zákazníkovi vzbuzovat emoce a usnadní mu volbu produktu v dané kategorii, mohou svým zbožím nahradit lokální produkty a tedy zvětšit tržní podíl, navýšit tržby, víc vydělat.

Na začátku dvacátého století se branding formoval do podoby, jak ho známe dnes. Branding od této doby považujeme za dlouhodobé budování vztahu se zákazníkem hlavně v psychologickém smyslu. Vše na základě spotřebitelských průzkumů a motivace zákazníků. Vše se točí okolo zákazníka a jak mu jít naproti.

Značka a to co jí formuje, tak jak to známe dnes

 

    

Láhev Coca Coly pozná každý i bez loga, na obalech láhví se místo názvu objevují jména, názvy měst nebo jen claim z kampaně. Všichni ovšem moc dobře víme, že se jedná o Coca Colu.

Brand identity

Základní set věcí, které mají za cíl odlišit značku od ostatních. Je to způsob, jak prezentovat svůj business a jak chce být sama značka vnímána spotřebiteli.  V ideálním případě dosáhnout toho, abychom byli co nejčastěji zákazníkova první volba.

Teorií a způsobů brandingu je nespočet. Každá má svého zastánce i odpůrce. Některé fungují méně, některé více. Ale je dokázáno a realita potvrzuje, že výrobky s vybudovaným brandem, jeho známostí se prodávají za vyšší cenu, vyšší marži a nebo se jich prostě prodá více než ostatních. Kromě většího výdělku je odměnou také vyšší samotné společnosti resp. její značky.

A jak se mluví o brandingu dnes?

Buďte cool, každý musí dělat s influencery, millenials, generace Z, mobile first, social first, digital first, všechno first. VR, AR a další zkratky, které něco znamenají. Sám CEO Adidasu prohlásil, že opustí klasická media a budou komunikovat čistě v digitálu.

Firmy přestávají řešit, jaké hodnoty má náš výrobek reprezentovat vůči spotřebiteli a místo toho řeší, jakou novinkou v digitálu ho osloví. Neřeší se věci jako je zásah cílové skupiny, jaký to mělo dopad na základní metriky jako je brand recall nebo brand recognition. Jde přece o to být übercool.

Objevují se názory, že branding je nebo bude mrtvý díky internetu. S tímto názorem už přišli Carl Shapiro and Hal R. Varian, kteří v roce 1999  vydali knihu Information rules. Celá myšlenka byla postavena  na tom, že díky dostupnosti více a více informací bude pozice brandů slábnout. Téměř o 20 let později to na změnu nevypadá. Je pravdou, že pozice značky může být ovlivněna hodnocením produktů nebo veřejného doporučení našich vlastních známých na sociálních sítí, ale stále to neznamená konec brandu. Tento názor zase publikovali Standfordský profesor Itamar Simonsen a spisovatel Emanual Rosen.

Proč to není pravda a proč má a bude mít branding smysl

Primární rolí brandu je usnadnit spotřebiteli volbu, který produkt si koupit. Recenze to mohou ovlivnit, ale představme si situaci, kdy máme dva stejně hodnocené produkty, podobně vypadající, za stejnou nebo téměř stejnou cenu. Uspěje ten méně známý nebo "horší" brand? Absolutně nikoliv. Platí to pro všechny věkové skupiny. Jako hezký příklad mohou posloužit bílá trička značky Gucci nebo YSL. Tyto dvě společnosti vyrábí čistě bílá trička nerozeznatelné od trička z H&M v podobné kvalitě. Ale i tak jsou za ně zákazníci ochotni zaplatit přes 400$. Podobné čistě bíle tričko v H&M stojí 10$. 

Trochu si pomůžeme jedním výzkumem týkající se brand loayality z UK.

Z výzkumu jasně vyplývá, že je to o ceně vs. hodnota a o tom, jak dokáže značka její hodnoty promítnout do motivace samotného zákazníka. Samotné doporučení je až poslední. A pojďme si ještě připomenout, že pro tržby, zisk, růst jsou nejdůležitější Generace X a baby boomers. Proč? Mají přece nejvíc peněz a nejvíce je utrácejí. Za auta, za drahé oblečení, dovolené, drahé jídlo. A konec konců platí toto vše i jejich dětem.

Millenials, generace Z nemění podstatu brandingu. Digitál sám o sobě neosloví všechny. Televize byla, je a za našeho života ještě stále bude dominantní medium a z pohledu zásahu nemá konkurenci. Všechno digital first je jen berlička a nemění pointu brandingu.

A jen pro zajímavost, v květnu Adidas zastavil Facebookové reklamy, nechává je auditovat a rovnou k tomu spustil TV spoty u příležitosti finále NBA. No holt i mistr tesař se někdy utne.