Marketér není zákazník

Marketér není zákazník

Představme si situaci, kdy sedíme na pohovoru a máme vybrat toho správného člověka na marketingovou pozici. Kterou klíčovou vlastnost budeme po markeťákovi chtít?

Najímáme nového marketéra

Představme si situaci, kdy se rozhodujeme mezi dvěma kandidáty, kteří mají řídit marketing jedné značky sportovního vybavení pro běžce. Jeden kandidát je bývalý profesionální sportovec - běžec a druhý je marketingový manažer, který řídil marketing výrobce zmrzlin.

Sportovec má jasný přínos v tom, že zná daný sport do posledního detailu, což mu ale na druhou stranu neumožňuje amatérské uvažování. Zmrzlinář má zase nevýhodu, že běžeckou obuv viděl naposledy ve slevovém letáku. Na druhou stranu mu to však dává velkou výhodu. Sice se bude muset naučit základy, proniknout do toho sportu, tak aby mu porozuměl na dostatečné úrovni, ale ne na úrovni profesionála, takže se vyhne spoustě nepotřebného balastu.  

Úloha marketéra

Podívejme se ještě na to, jak můžeme roli markeťáka ve firmě popsat. Samozřejmě je to mix strategického plánování - tedy příprava marketingové strategie včetně stanovení rozumných cílů, ale zároveň je to i o taktice. Schopnosti proměnit strategii v činy a najít nástroje, jak dosáhnout stanovených cílů.

Ještě trochu jiný úhel pohledu. Úloha marketingu v rámci firmy spočívá v získávání informací o zákaznících, zpracování těchto informací a následné práci s nimi v rámci firmy. Fakticky je to jediná možnost, jak získávat zpětnou vazbu na náš produkt nebo službu. Z toho vyplývá, že markeťák musí být orientován na trh - na zákazníka.

A to je přesně ono. Nejde o zkušenosti s danou vertikálou. Jde o marketingové schopnosti. Jde o to, jak je schopen nastavit své myšlení, aby poznal trh, poznal své zákazníky a všechno následující tomu přizpůsobil. Správný markeťák se potřebuje smířit s tím, že jeho subjektivní názor je při nejmenším zavádějící. Markeťák nerovná se trh. Všechny nepodložné úvahy o strategii, komunikaci, zákaznících mohou být špatné a dokonce firmu ohrožující.

Pokračujeme v najímaní marketéra

Když se vrátíme k běžci a zmrzlináři. Může nám být jedno, jestli náš markeťák zaběhne ultramaraton nebo nedoběhne na autobus. Je to o jeho schopnosti získat customer insight a na základě toho dělat rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že tato část marketingu je stavebním kamenem pro spoustu dalších věcí, špatné rozhodnutí může vést k promrhání příležitostí a peněz.

Podobná věc se ještě stává, když má např. CEO nutkání měnit jednu konkrétní kampaň podle svých názorů. To je opět blbost, protože plat, věk, pohlaví, sociální skupina budou téměř jistě někde jinde než jak to má vaše cílová skupina.

Samotné tvrzení si ještě můžeme potvrdit na základě studie z Velké Británie, kde se zkoumalo, jak se rozhodují obyčejní lidé a jak se rozhoduj lidé z mediálních agentur. Jednoduše z toho vyplývá, že si musíme jako lidé z marketingu dávat sakra velký pozor na subjektivní názory a soudy.

 

Koho jsme vybrali a co si z toho odnést?

Klíčové otázky z toho všeho jsou? Jsou lidé z marketingu jiní než běžní spotřebitelé? Jednoznačně ano. Ještě důležitější otázka je, jestli lidé z marketingu jsou tzv. orientování na trh? Dokáží se odprostit od nepodložených názorů a uvažovat nad zákazníkem? Odpovíme si uzavřením výběrového řízení o novém markeťákovi. Pokud jeden z nich začne přemýšlet o jiném copy kampaně a místo Jardy68 tam dal Leoše, pošlete ho šupem domů. Pokud se však zeptá na segment, který se cílil, jak se k té segmentaci firma dostala a jakou pozici značky má daná kampaň vytvářet, domluvte se na termínu nástupu a zvažte navýšení jeho odměny. 

 

 

 


Marketing ≠ komunikace

Marketingovou komunikaci známe každý, ale opravdu ji musíme považovat za jedinou důležitou součást marketingu?  

Co je a není marketing? 

Velká část z nás na střední nebo vysoké škole četla marketingové definice a následně z nich dělala zkoušky. Tyto definice marketingových teorií tu s námi jsou už více než 50 let a proto vám je připomene.

Podle Americké marketingové asociace je marketing činnost, soubor institucí a procesů pro vytváření, komunikování, dodávání a výměnu nabídek, které mají hodnotu pro zákazníky, klienty, partnery a společnost jako celek.

Keishy Cutright, profesorka marketingu na The Wharton school, říká, že marketing můžeme považovat za samostatnou organizační jednotku nebo jako soubor procesů zaměřených na pochopení zákazníků a uspokojování jejich potřeb.

Mezi tyto věci často patří rozhodnutí o tom, jaké produkty se mají vyrábět, kde je prodávat, jak je propagovat a jaké jsou jejich ceny.

I přes to, že tyto principy jsou staré více než zmiňovaných 50 let, pořád se na nich nic zásadního nezměnilo. Není to tedy primárně o produktu, jak si mnozí myslí, ale stále je to o zákaznících a jejich potřebách.

Proto si musíme uvědomit jednu věc, která s tím úzce souvisí a to, že marketing ≠ komunikace.

Co je komunikace?

Komunikaci můžeme popsat jednoduše jako reklamu (ATL, BTL), digitál, PR, eventy a mnoho dalšího. Je to důležitá součást marketingu, ta nejvíce viditelná, ale stále je to jen jeho součást. Samotné komunikaci předchází spousta důležité práce, která je v praxi důležitější.

Proč je to špatně? 

Náš marketingový rybníček většinou řeší jakou kampaň udělá, aniž by měl zpracovanou segmentaci, znal motivy svých zákazníků, zapřemýšlel nad samotným produktem, cenou a to celé zastřešil pořádnou strategií na období delší než je aktuální tříměsíční kampaň. Bohužel se potom stane, že kampaň je sice pěkná, ale k ničemu. Byznys buď neroste a nebo klesá. Podílí na trhu se nehýbou a nebo se propadáme. Protože si neděláme výzkumy, nevíme ani jestli nám roste nebo klesá brand awareness a o dalších užitečných metrikách už mluvit nebudeme. A jeden z těch důvodů je náš přístup, kdy děláme pouze komunikaci.

Je to díky tomu, že jsou ty ostatní části marketingu nudné nebo to je proto, že nejsou vidět a nemáme se pak čím chlubit na konferencích? Nebo, že je tu velké množství agentur a ty to zkrátka do svých klientů natlačí. Nebo je to tím, že čeští markeťáci nemají takové znalosti a netuší, jak pracovat s marketingem?

Důvodů bude nespočet, které můžeme zkoumat donekonečna a nebo se můžeme inspirovat úspěšnými přístupy, které jsou ověřeny praxí a mají výsledky.  Jeden takový zajímavý přístup propaguje Mark Ritson.

Jak vypadá taková strategie?

Mark Ritson je profesor marketingu na Melbourne Business School, marketér, který má zkušenosti s prací na těch největších značkách (LVMH, GSK, Pepsico atd.). A v neposlední řadě výborný řečník, který dokáže svými prezentacemi a vystoupeními utrhnout pozornost i těch největších spáčů na marketingových konferencích.

V jednoduchosti můžeme tento marketingový přístup popsat třemi kroky. Analýza, strategie, taktika.

Analýza 

Základem je pochopení trhu a vytvoření segmentace. Segmentace není targeting. Segmentace nemá nic společného s brandem nebo společností. Segmentaci můžeme popsat jako objektivní rozdělení cílových skupin na trhu. Zajímavostí je, že pokud má konkurence stejnou cílovou skupinu a udělá vše správně, dojde ke stejné segmentaci. V této fázi musíme také zjistit, co si zákazníci myslí. Začínáme kvalitativním výzkumem a informace z něj si ověřujeme v kvantitativním výzkumu. Zapomeňme, co si myslíme my markeťáci a poslouchejme zákazníky.

Strategie 

Magické slovo strategie má v hlavním případě určit, co budeme a co nebudeme dělat příštích 12 měsíců. Jak budeme cílit na základě jednotlivých segmentů (klasická chyba je - cílíme na všechny). Musíme nastavit úzké ale výrazné pozicování v rámci trhu,  které vychází z toho, za čím si budeme nebo nebudeme stát a co je naším cílem reprezentovat spotřebiteli. Na závěr si stanovíme jasně měřitelné strategické cíle, které nejsou na delší období než 12 měsíců. Zároveň můžeme použít 3 jednoduché otázky - kdo? co? jak?.

Taktika 

Poslední část marketingu se týká vývoje produktu, cenotvorby, distribuce a poté naše oblíbené disciplíny - komunikace. Zde musíme podotknout, že matematicky vyjádřeno je komunikace pouhá osmi procentní část marketingu. A ještě k tomu je na konci celého procesu. Každá oblast je jasně definovaná a vychází z předešlých kroků. Prakticky se dá říct, že bez komunikace pořád děláme marketing a dokonce může přinášet výsledky. A nejdůležitější na tom je, že pokud uděláme špatně krok 1 nebo 2, děláme komunikaci úplně zbytečně, protože prostě nebude fungovat.

Závěrem

Tento přístup není jednoduchý, vyžaduje hodně práce, hodně přesvědčování, ať už kolegů, nadřízených a spoustu dalších lidí z oboru, kteří zatvrzele budou tvrdit, že komunikace = marketing. Využijme principy, které byly definovány před desítkami let a jsou neměnné. Všechno je to zákazníkovi, jeho motivech a o tom, jak uspokojit jeho potřebu.