Live shopping – yes, nebo děs?

30. 8. 2022
|In Sociální média
|By Petra Brátová

Teleshopping 21. století

„… A to ještě není všechno, Horste, zavolejte ihned a dostanete druhý mixér zcela zdarma!“ Kdo by neznal legendární teleshopping. V devadesátkách to byl naprostý fenomén. V čem tkvěl jeho úspěch? Výhody nabízeného produktu jste viděli na vlastní oči přímo v akci. Firmy navíc sázely na známé tváře, které by se svými prodejními dovednostmi prodaly i vlastní babičku, takže mixéry a nože, co krájejí plechovky, nechyběly snad v žádné domácnosti. A přesně to dělalo z teleshoppingu dojnou krávu. 

Data Nielsen Admosphere z roku 2021 ukazují, že čas strávený před televizní obrazovkou poprvé překročil hranici 4 hodin denně. Vliv na to měla samozřejmě i pandemie. Jenže příznivci tohoto způsobu prodeje ubývají a s tím klesají i tržby. Mladí lidé ve věku 25–34 let tráví před televizí “jen” cca dvě a čtvrt hodiny denně a vyskytují se hlavně na sociálních sítích. Jak tedy z teleshoppingového způsobu prodeje vytěžit maximum a zároveň oslovit i mladší ročníky? Na Východě dali hlavy dohromady a přišli s vynálezem jménem live shopping! 

Prodej, který nezná hranice

Live shopping neboli live stream shopping je již od roku 2016 hitem, a to hlavně v Asii, největším e-commerce impériu vůbec. Jedná se o videoprodej v přímém přenosu. Horsta Fuchse a jemu podobné nahradili slavní a oblíbení influenceři, kteří prodávají z pohodlí svého domova. Komunikují při tom se svými sledujícími a potenciálními zákazníky v reálném čase přes chat svého live streamu. Zodpovídají dotazy a ukazují, jak produkt funguje či vypadá. Prodeje jsou tak maximálně personalizované. Live shopping má oproti teleshoppingu také tu výhodu, že kupující může zboží zakoupit během pár kliknutí z přímého odkazu na obrazovce svého telefonu. Jen v USA by podle odhadu do roku 2023 měly tržby z prodeje přes live stream dosahovat 25 miliard dolarů. V Číně dle průzkumu v roce 2020 tržby z live shoppingu překonaly dokonce 171 miliard dolarů! Dle dat z Cyberspace Administration of China přes 60 % (617 milionů) online nakupujících sleduje různé live shopping show a více než 65 % (388 milionů) z nich si minimálně jednou přes tento live stream zboží zakoupilo. Denně je tak možné sledovat více než 50 000 živých prodejních streamů. A nemluvíme tu jen o oblečení, elektronice a kosmetice. Čína míří směle výš a jedna z jejích nejúspěšnějších influencerek má na kontě kromě prodejů aut a domů z roku 2020 také prodej služby zprostředkovávající vysílání raket do kosmu v celkové výši 40 milionů jenů (cca 142 milionů Kč)! 

Live prodeje v Evropě a České republice

Kromě Asie a Ameriky, kde se zapojují hlavně giganti e-commerce jako Amazon, Facebook, Google, Twitter nebo Walmart, si live shopping pomalu, ale jistě prokousává cestu i k nám do Evropy. Studie společnosti Arvato Supply Chain Solutions ukazuje, že téměř 70 % evropských zákazníků odpovědělo kladně na otázku, zda by byli živému nakupování otevřeni. Z údajů Coresight navíc také vyplývá, že je u live shoppingu až o 40 % nižší pravděpodobnost vrácení zboží. Od loňského roku se zapojuje čím dál tím větší množství značek. Mezi evropské průkopníky patří značky jako Douglas, Tommy Hilfiger nebo Notino. To má s live stream prodejem ostatně zkušenosti i v Česku. Bohužel zde nebyli tak úspěšní jako například v Rakousku nebo Německu. Prodeje i chatová komunikace byly u nás dle slov zástupců firmy podstatně chladnější. Další byla Heureka spolu s hračkářskou značkou Fisher-Price společnosti Mattel. Těm naopak pšenka kvetla, sklidily poměrně velký úspěch. Zájem byl jak o zboží, tak o videozáznam z prodeje. Kromě youtuberů a influencerů u nás pravidelné live streamy za účelem prodeje zboží pořádá i Lindex. 

A co live shopping čeká do budoucna?

Asie z něj šílí a dle studie McKinsey má live shopping do roku 2026 představovat až 20 % veškerých e-commerce tržeb. Ve zbytku světa to ale až takový hit není. I proto tuto možnost Meta od října 2022 zcela ruší, zatím ale jen na Facebooku. Pokud se tento způsob prodeje opravdu neuchytí, může to mít negativní vliv i na jiné aplikace, a to zejména na TikTok. Ten totiž tvůrcům ze Západu právě prodeji přes live shopping přislíbil peníze navíc. Finance z Creator Fund, které by měly jít tvůrcům jako odměna za tvorbu, se totiž s přibývajícím počtem kreativců nemění, a tak dochází k tomu, že čím více tvůrců je a čím více TikTok vydělá, tím menší odměnu tvůrci dostanou. Není tu totiž možné dát před každé video reklamu stejně jako třeba na YouTube. V Asii mají na bratrovi TikToku – aplikaci Douyin – otestován docela fungující model. Existuje tu totiž větší tolerance k tomu, když vám při projíždění obsahem mezi zábavnými videi jednou za čas vyskočí „Horst Fuchs“, který vám odprezentuje a rovnou i prodá nějaký ten produkt. A tak se zde jen za loňský rok zprostředkovaly prodeje za úctyhodných 118 miliard dolarů. 

Západní TikTok by tento model také rád nasadil. Pokud však tato snaha selže kvůli kulturní nekompatibilitě západního publika, může to pro TikTok znamenat větší potíž než pro Metu. A pokud budou tvůrcům klesat příjmy, budou hledat zelenější trávu na jiných platformách. Co se s live shoppingem opravdu stane, ovšem ukáže jen čas, snaha prodejců a vynalézavost zprostředkovávajících platforem. A samozřejmě zájem nás spotřebitelů, kteří se dnes rohlíkem, jako generace v devadesátkách, opít nenechají. 

 

Zdroje