Twitch nečekaným hráčem: Proč se na něj zaměřit i s vaší značkou?

Platforma Twitch.tv, na rozdíl od klasických sociálních sítí, se kterými dennodenně většina z nás pracuje, má svá kulturní specifika a je ozvláštněná typem obsahu, který se na něm nachází. Zaměřuje se totiž primárně na live-streamování, tedy živé přenosy obsahu přímo na vaše obrazovky. Tzv. “streameři” zde vytváří mediální obsah, který distribuují přes internet pomocí streamingových technologií a softwarů pro diváky, kteří o obsah mají zájem.

Byl jednou jeden Justin...

Twitch.tv, za mlada Justin.tv, byl vytvořen pro sdílení svého osobního každodenní života v živém přenosu. Tento nápad připadá jeho stvořiteli Justinovi Kan (skutečně pojmenoval sociální síť po sobě?), který se během tvorby a realizace projektu rozhodl, že si doslova omotá kameru kolem hlavy a bude dokumentovat v reálném čase svůj život - 24 hodin denně, 7 dní v týdnu pro všechny.

Justin Kan s kamerou na hlavě před rozkvětem platformy Twitch.tv

V roce 2007 byl prvním kanálem na této platformě právě Justin (nikdo jiný se nemohl zaregistrovat), ale zanedlouho železná opona spadla a objevilo se nespočet lidmi vytvořených kanálů, kde streamovali a začali tvořit uživatelsky generovaný obsah (o UGC se můžete u nás dočíst taky 😉).

V současné době je Twitch.tv nejúspěšnější live-streamingovou platformou na světě, která má market share 73 %. V roce 2023 bylo diváky nasledováno celkem 21.4 miliard hodin živého obsahu s 240 miliony unikátními návštěvníky měsíčně. V České republice je číslo menší s 45.000 unikátními diváky měsíčně. Statistiky ukázaly, že 3 miliardy lidí na světě jsou hráči her (tj. 40 % celé populace) - Při takovém počtu není divu, že značky chtějí získat část pozornosti pro své kampaně právě na této platformě určené primárně pro hráče.

Jak Twitch.tv trefuje cílovou skupinu

V jaké formě se zde marketing nachází? Jednou z odpovědí mohou být nepřeskakovatelné reklamy, které nás všechny tak moc štvou. Tentokrát je můžeme objevit vyloženě v živém vysílání, kdy nám algoritmus platformy vhodí na míru šitou reklamu pro nás, kterou musíme prosedět, abychom mohli pokračovat v sledování vytouženého obsahu. Zde jsou reklamy také fikané a je poměrně lehké trefit cílovou skupinu konzumentů, kteří by právě danou reklamu měli dostat naservírovanou. Když jsme u toho servírování - řekněme, že sledujete stream, který je o vaření. Je tedy velmi pravděpodobné, že reklama na novou pánvičku bude pro vás vhodná. Nebo budete sledovat stream o počítačových hrách - reklama na nový herní počítač také nemusí být daleko od stromu. Avšak jako na jiných sociálních sítích i zde se objevují bannerové reklamy, partnerské programy a sponzorství s influencery. Pokud byste chtěli ale inzerovat na Twitch.tv pomocí typických reklam, pro nastavení kampaně potřebujete Amazon DPS, každopádně tato služba není na českém trhu dostupná. Nemůžeme tedy přímo nasazovat kampaně a namísto toho je potřeba kontaktovat přímo Twitch a vytvořit soukromou dohodu.

Reklama je zde jedinečná

Avšak proč je Twitch.tv tak unikátně atraktivní platformou pro marketéry? Již jsme to zde naznačili a poodkryli, ale pojďme se na to kouknout více do detailu.

Každý streamer si tvoří svou vlastní komunitu lidí, která obsah sleduje kvůli jejich zájmům - ať je to již zmíněné vaření, umění nebo nejpopulárnější a hlavní důvod existence Twitch.tv, hraní videoher. Každý streamer má vždy přímý kontakt s cílovou skupinou, která může mít podobný zájem jako tvůrce obsahu. Zároveň diváci mají na rozdíl od televize nebo klasického YouTube videa, větší možnost se vyjadřovat a komunikovat se streamerem v reálném čase a nemusí čekat na textovou odpověď zpět, což majoritně zvyšuje angažovanost uživatelů. Je to jako něco, kdyby Rey Koranteng a Lucie Borhyová mohli číst a reagovat na názory televizních diváků během jejich zpravodajství živě ze studia TV Nova. Avšak tyto interakce jsou na platformě klíčové a právě díky nim Twitch.tv nabírá jiný směr, díky kterému se diferenciuje oproti ostatním sociálním sítím.

Komunita Twitch.tv je pro marketéry potenciálním zdrojem, kde se mohou dostat do kontaktu s Gen Z, s 41 % uživatelů ve věku 16-25 let a 32 % 25-34 let (dohromady tedy 72 %). Tato jedinečná kombinace elementů přináší značkám speciální prostředí, kde mohou zapůsobit.

Zdroj: Streams Charts

Sundejte si růžové brýle

Vysoká angažovanost, dosažitelná cílová skupina a lehký přesah k mladším generacím může vyvolat u značek pocit, že právě Twitch.tv je platforma, do které vložit své úsilí a snažit se tam prorazit, ale i zde jsou bariéry, na které si dát pozor a zvážit, zdali tuto netradiční platformu využít ve své marketingové strategii.

Značky často musí při vytváření sponzorovaného obsahu spolupracovat přímo se streamery, kvůli složitému cílení na Twitch.tv, které spíše závisí na streamerovi jako takovém, ne pouze na obsahu, který diváci sledují. Toto může být nákladnější, pracnější a výsledky se mohou značně lišit v závislosti na vlivu a autenticitě streamera.

Taktéž uživatelé Twitch.tv jsou obecně odolnější vůči tradičním reklamním formátům. Vzhledem k tomu, že obsah na platformě je dlouhý a živý, reklamy mohou působit rušivě. Mnoho diváků si také předplácí službu Twitch Prime nebo přímo předplatné u streamerů, aby se reklamám zcela vyhnuli. Jelikož se uživatelé věnují živému obsahu, je méně pravděpodobné, že od streamu odejdou, aby prozkoumali inzerované produkty nebo služby. Výsledkem je, že ačkoli může být počet zobrazení vysoký, skutečná míra prokliků a konverzí může být nízká. V neposlední řadě je důležité brát v potaz, že majoritní část reklamy na Twitch.tv pochází, jak již bylo zmiňováno, z partnerství s influencery než z tradičních reklam.

Kreativní přístup ke kampaním

Pokud se značka již rozhodne vytvořit kampaň, která bude zahrnovat partnerství s influencery, jejich přístup ke kampaním je oproti klasickým spolupracím více kreativní a bere v potaz komunity, které se snaží zapojit a nejlépe propojit mezi ostatními streamery. Do spoluprací vstupují především herní společnosti, technologické firmy či firmy s doplňky stravy a energetickými nápoji. Značky mohou využít branded extensions, product placement, sponzoring specifických událostí nebo tvorbu jejich vlastních turnajů a výzev pro komunitu, bannery umístěny přímo na streamu a jiné overlaye obsahující brandové elementy, přizpůsobeny právě obsahu nacházejícímu se na této platformě. Na rozdíl od placené reklamy, forma této spolupráce se streamerem zaručuje neustálou expozici značky divákům a nejen 10 sekundový spot.

Product placement značky RedBull ve formě miniledničky a nápojů, umístěny v komentátorském studiu prestižního turnaje ve videohře Valorant.

Bannery DHL objevující se na dolní části streamu světového turnaje ESL Pro League ve hře CS2. Také si můžete všimnout 1xBET jako oficiálního sázkového partnera.

Herní show a kvíz o World of Warcraft, kterou zprostředkoval SecretLab v rámci Race to World First, kde soutěží spolky hráčů proti sobě. Mezi další partnery patří Alienware a Monster Energy. Můžeme si všimnou bannerů Coinbase a product placementu - židle, notebook a plechovek v pozadí.

Louis Vuitton, RedBull, Spotify, Coca-Cola... A Komerční banka?

Čím se můžeme inspirovat, jsou již proběhlé události, do kterých se zapojily značky, jak celosvětové, tak české. Než zabrouzdáme do českých vod, koukněme se na ty největší, které pohnuly světem Twitch.tv.

Na Twitch.tv se každoročně pořádá mnoho různých turnajů. Jeden z největších patří značce Riot Games s League of Legends World Championship. Mezi jejich nejzajímavější sponzory patří Louis Vuitton, Mercedes Benz, nebo třeba Tiffany & Co.

Turnaj League of Legends World Championship v roce zaznamenal 205 milion sledujících po celém světě a 6 miliard hodin sledování.

Amazon Prime Gaming byl jejich nejzmiňovanější sponzor na turnaji a objevil se více než 35 tisíckrát v chatu. Diváci mohli denně po celou dobu turnaje získávat limitované herní předměty a merch pouhým napsáním „!prime“ pro účast v losování. Pro League of Legends se značky Louis Vuitton a Tiffany & Co. rozhodly vytvořit buzz designováním turnajových pohárů pro výherce.

Na první příčky individuálních streamerů musíme umístit Španěla Ibai Llanos Garatea, který každoročně pořádá amatérskou boxerskou událost La Velada del Año a od roku 2021 jej vysílá na jeho kanálu. Třetí ročník odstartoval s obřím sponzoringem od RedBullu, Spotify a Coca-Cola. Událost byla na rozměry Twitch.tv nadmíru úspěšná a sledovalo ji 3,7 milion španělsky mluvících lidí v jeden moment společně s diváky v obří aréně s kapacitou 70.000. Oproti jiným světovým událostem jsou tato čísla nízká, avšak nám to ukazuje zajímavý růst komunity a odkrývá určitý možný potenciál platformy do budoucna. Pro značky je Ibai perfektním streamerem k Twitch.tv spolupráci, díky jeho nadměrné schopnosti zahrnout celou komunitu do eventu a sám uspořádat virální streamy s velkou produkcí a studiovou kvalitou - taková peněžní cinkačka. Na zajímavě sestříhaný dokument od Ibaie se můžete kouknout ve svém volném čase zde.

https://www.youtube.com/watch?v=SUPUp2QSDDg

Pojem cinkačka jste mohli slyšet i u nás v České republice v rámci kampaně od Komerční banky a Mastercard, která nese název Cinkačka IRL. V kolaboraci s 6 českými streamery značky pořádaly turnaj v offline a online hrách, kdy pro své diváky streameři mohli vyhrát ceny za 300 000 Kč. Jedinou podmínkou, aby divák mohl cenu vyhrát, bylo stáhnutí aplikace KB+ a sjednání účtu s kartou.

https://www.youtube.com/watch?v=CwBnlVaStOo&t=5s

Závěr

Marketing na Twitch.tv může být pro značky příležitostí, jak oslovit specifickou a loajální komunitu, ale zároveň vyžaduje pochopení jedinečné dynamiky této platformy. Pro značky je důležité přistupovat k Twitch.tv jako k prostoru, kde mohou tvořit skutečné zážitky pro diváky s přidanou hodnotou, kdy spolupráce se správnými influencery může vést k vyššímu zapojení a lepším výsledkům.

Pokud přemýšlíte, zda do této platformy investovat, je dobré zvážit její specifika a nezapomínat, že úspěch zde závisí na vaší schopnosti zapojit se do živé komunikace s diváky…

A nebo to nechte na nás a my vám pomůžeme. 🐻


Jak vůbec funguje reklama?

Jak vůbec funguje reklama?

V teoretické rovině figurují zavedené principy toho, co dělá reklamu efektivní. A ač se těmito rámci marketéři na vrcholové úrovni řídí, každá reklama si mezi profesionály najde své evangelisty i zatvrzelé odpůrce.

Tím nejvíce polarizujícím příkladem poslední doby je kampaň Moldy Whopper od Burger King. Téměř okamžitě rozdělila marketéry na dva opačné tábory – ti, co tvrdili, že se jedná o jednu z nejlepších kampaní poslední doby, a ti, kteří jen nevěřícně zvedali obočí. Ale proč tomu tak je, pokud má reklama, jako každý obor, nastavené teoretické rámce toho, co by mělo být efektivní a co ne? Důvodem je způsob, jakým o reklamě přemýšlíme. Má reklama v první řadě zaujmout a bavit? Nebo předat relevantní informace o produktu? Anebo vytvořit pozitivní asociace se značkou? Nebo si dokonce získat divákovo srdce?

Abychom si na tyto otázky mohli odpovědět, podíváme se na zmíněné teoretické rámce, které komunikaci a reklamu formují. V první řadě bychom si měli frameworky rozdělit na dvě základní skupiny.

  • První jsou teorie, kteří popisují proces celé marketingové komunikace. Ta zahrnuje nejen reklamu samotnou, ale i ostatní části jako je podpora prodeje, public relations, osobní prodej a přímý marketing.
  • Druhou skupinou jsou frameworky nebo spíše přístupy popsané jednak Paulem Feldwickem v knize Anatomy of Humbug, jednak Byronem Sharpem a Jenni Romaniuk v knize How Brands Grow (2). Zde se jedná se spíše o mentální modely popisující to, jakým způsobem se dá přistoupit k tvorbě samotného kreativního konceptu.


Jak vůbec funguje marketingová komunikace?

Začněme přístupem k marketingové komunikaci skrze framework AIDA, potažmo marketingový funnel. Tyto modely popisují lineární nákupní proces zákazníka, který se nejdříve seznámí se značkou, poté se o značku a její nabídku začne zajímat do bodu, až je vážně zainteresovaný v tom, co značka nabízí a produkt nebo službu si následně zakoupí.


zdroj: https://www.smartinsights.com/traffic-building-strategy/offer-and-message-development/aida-model/ 

Věc se má ale tak. AIDA je model, který byl původně určen pro prodejce po telefonu a datuje se až do roku 1924. Nemáme nic proti starým frameworkům, pokud přežijí zub času. Bohužel na AIDĚ se během let dá najít pár kazů.


Největším problémem AIDY je zmíněná linearita a závislost jednotlivých kroků, která né vždy věrně odráží realitu. Někteří zákazníci přeskočí všechny ostatní kroky a přejdou rovnou na konverzi (Action) během jedné návštěvy obchodu. Některým zákazníkům naopak trvá roky dostat se z první fáze (Awareness) až k nákupu (Action), zatímco měsíce oscilují mezi fázemi Interest a Desire. 


Dalším problémem, jak poukazuje stratég Tom Roach, se nachází v praktickém využití jednotlivých fází. Brand awareness je dnes již zažitý koncept, jehož roli postupně přebírá mentální dostupnost. Rozdíl mezi oběma je zprvu nepatrný, ale při bližším prozkoumání naprosto zásadní. Zatímco pokud si je zákazník vědom značky (brand awareness), pak to nutně neznamená, že zná její nabídku a vybaví si danou značku v kritické (nákupní) situaci. Marketingová efektivita tedy předepisuje budování mentální dostupnost, kde budujeme silné spojení mezi značkou a prominentními nákupními situacemi, na úkor obyčejného povědomí o značce.


Consideration fáze, neboli dvě prostřední fáze u AIDY, čelí přespřílišné racionalitě a faktičnosti. Ano, v této fázi zákazník déle přemýšlí nad nákupem, porovnává možnosti, ale myslet si, že tím primárním hybatelem je racionální uvažování, by nebylo zcela akurátní. I zde hrají roli emoce a marketéři by to měli reflektovat ve svém plánování. Což né vždy dělají.


A v poslední řadě Activation celkově nadhodnocuje roli reklamy v nákupním procesu. Reklama je velmi často jen marginálním faktorem, né něco, co explicitně “konvertuje” uživatele. AIDA, potažmo marketingový funnel, tedy nepředstavuje naprosto použitelné doporučení, jak plánovat marketingovou komunikaci.

S úpravou nepříliš směrodatného frameworku AIDA nyní (září 2021) přichází zmiňovaný stratég Tom Roach, jež má za sebou práci pro značky jako McDonald’s, Mercedes-Benz nebo Tesco. Ve svém upraveném funnelu adresuje neduhy AIDY i původního marketingového funnelu. Upravený marketingový funnel tedy v porovnání s tím původním, vypadá následovně:





zdroj: https://www.marketingweek.com/sales-funnel-100-years/

 


Mezi zásadní změny oproti původnímu frameworku patří:

  1. Cílem ve vrchní části funnelu je budování mentální dostupnosti, nikoli čistě povědomí o značce, jako tomu bylo doposud. Soustředíme se tedy na vykreslování jednotlivých nákupních situacích a spojování těchto situací se značkou. Pomocným vodítkem pro tuto část jsou Category Entry Points, což jsou stavební bloky mentální dostupnosti. Zároveň ale pracujeme s odlišitelností značky (distinctiveness), brandovými elementy a silným spojením značky s kategorií.
  2. Tento framework neobsahuje čisté rozdělení na brandovou a aktivační komunikaci. Všechny fáze přispívají k obojímu, avšak s různě silným důrazem.
  3. Úlohou veškerého marketingu je primárně emocionální komunikace, avšak na racionální aspekty nezapomínáme.
  4. Připomínání vybudovaných brandových asociací je klíčem ke krátkodobým prodejům.
  5. Ve spodní části funnelu pracujeme kromě fyzické dostupnosti s novým elementem – digitální dostupnost, jehož autorem je James Hankins. Koncept digitální dostupnosti tedy stojí někde na pomezí mentální a fyzické dostupnosti, ale spíše je pravdou, že toto duo doplňuje. Jednoduše řečeno se jedná o fyzickou dostupnost v digitálním světě. Vhodně tedy přizpůsobuje tradiční funnel modernímu prostředí, kde již téměř vše je dostupné k zakoupení online. Premisou je, aby značka byla dostupná skrze co nejvíce kanálů v digitálním světě. Ať se jedná o Amazon, Google, nebo v případě České republiky i o Rohlík, Košík, Alza Marketplace, Heureka Marketplace, Mall, nebo například veškeré porovnávače cen, jako značka chceme být dostupní skrze všechny tyto kanály. Proto je i například PPC vnímané né čistě jako budovatel mentální dostupnosti, ale zařazujeme ho spíše jako nástroj digitální dostupnosti. Používáme ho totiž spíše jako ukazatel směru k jednoduchému zakoupení našeho produktu, nikoli jako nástroj skrze který pouze budujeme jakékoli asociace se značkou. Na druhou stranu, jak již bylo zmíněno, v tomto upraveném funnelu každý kanál přispívá jak k budování značky, tak k výkonnostnímu marketingu.

Jak je zřejmé, tento nový marketingový funnel pracuje daleko více s mentální dostupností, asociacemi, odlišitelností značky, zkrátka daleko více odráží emotivní a podvědomou stránku marketingu. Ale jak s těmito elementy pracovat v reklamě? Na to odpovídá několik frameworků popsaných jednak Paulem Feldwickem v knize Anatomy of Humbug, jednak Byronem Sharpem a Jenni Romaniuk v How Brands Grow (2).

Jak vůbec funguje reklama?

Paul Feldwick je dalším legendárním marketérem, na jehož závěrech je určitě vhodné stavět vaše plánování. Paul má za sebou práci v dvou předních britských marketingových agenturách –  Boase Massimi Pollitt (BMP) a Doyle Dane Bernbach (DDB). Na základě své dekády-trvající kariéry identifikoval a popsal 6 způsobů, na kterých se dá vybudovat kreativní koncept. Nebo spíše 6 aspektů, se kterými se v rámci kreativního konceptu dá pracovat.

Při práci s těmito frameworky je důležité mít na paměti několik předpokladů. Né všechny přístupy jsou stejně směrodatné. Na některých se dá vystavět celý kreativní koncept, některé slouží pouze jako doplněk nebo doporučení. Zároveň je ale nutné brát na zřetel, že se nedá stanovit, že jedna konkrétní reklama je vybudovaná skrze jeden konkrétní model. Následující seznam modelů proto slouží spíše jako seznam nástrojů, se kterými můžete v reklamě pracovat.

 

Salesmanship model

Podle tohoto modelu reklama v první řadě upoutá divákovu pozornost a potom zapamatovatelně doručí faktickou informaci o produktu či službě, proč by měla být zakoupená. Zjednodušeně se tedy jedná o doručení prodejního benefitu tak, aby ho divák pochopil.

 

Podvědomé asociace

Reklama je jedním z médií, kterým se dá tvořit obraz o značce. A jednou z částí tohoto obrazu jsou podvědomé asociace, které se značkou máme. Tyto asociace se buďto můžeme snažit vysvětlit pomocí explicitního sdělení skrze copy, ale mnohem lépe bude fungovat sdělení pomocí obrazu, situací či prostředí.

Pokud například chceme divákovi sdělit, že váš produkt je dostupný po celém světě, pak mu to jednou větou můžeme přímočaře říci. Nebo můžeme využít kreativního sdělení a zasadit vaši reklamu do exotického prostředí (jako popisuje Feldwick na příkladu spotu pro kreditní kartu Barclaycard). Divákovi nemusí být na první pohled zřejmé, že váš produkt je opravdu dostupný všude. Až ale bude shánět produkt z vaší kategorie, který může využít celosvětově, pak vaše značka může být jednou z možností, které mu díky vaší reklamě vyvstanou na mysl.

Dalším příkladem jak s asociacemi pracovat je to, jak Coca-Cola ve svých spotech komunikuje aspekt svěžesti – každá láhev či sklenice Coca-Coly je vždy nerozlučně spojená s ledem a kapkami rosy.

 

Mentální dostupnost

Model mentální dostupnosti jsme již několikrát zmiňovali a je si velice blízký s předchozím modelem podvědomých asociací a často se s ním může překrývat. Avšak zatímco v předchozím modelu vytváříme téměř jakékoli relevantní asociace se značkou, tento model se soustředí primárně na zobrazení prodejních situací – Category Entry Points.

Category Entry Points jsou konceptem zavedeným díky The Ehrenberg-Bass Institutu, jmenovitě Byronu Sharpovi a Jenni Romaniuk. Jedná se o vytvoření silného spojení mezi hlavními nákupními situacemi produktu z vaší kategorie a vaší značkou. Kromě síly tohoto propojení (kolik % trhu si v konkrétní nákupní situaci vybaví vaší značku), je důležitou metrikou i přivlastnění si co největšího počtu těchto situací.

Zmíněná Coca-Cola je jednou z prvních značek, na které si zákazník vzpomene hned v několika situacích: když se potřebuji osvěžit, když jsem v baru s přáteli, ale nemohu pít alkohol, dobré k jídlu, a další.

 

Oblíbenost

To, že se reklama divákovi, bez ohledu na vše ostatní, líbí, přispívá o něco více k tomu, že si značku zakoupí. Proto by reklama měla vyvolávat pozitivní emoce, bavit, neotravovat. Tento model kromě kreativního sdělení samozřejmě souvisí v online prostředí i s frequency cappingem (omezením frekvence reklamy). Po nuceném vidění close-up obličeje Richarda Bransona sedmkrát denně bych s ním do vesmíru neletěl, i kdyby mi za celý výlet zaplatil. Na opačném konci spektra oproti Virgin Galactic jsou vánoční kampaně od Kofoly nebo John Lewis, které každoročně „odstartují Vánoce“.

 

Společenský konstrukt

Reklama zároveň může upravit i to, jak vnímáme realitu. Tedy tu společenskou realitu. Značka Marlboro se o takový posun postarala ve 20. letech minulého století. V tuto dobu bylo nepatřičné, dokonce nezákonné, aby ženy kouřili ve společnosti. Díky kampani Marlboro vyobrazující okouzlující ženy s cigaretou, se toto vnímání začalo přesouvat od “unladylike” k “glamorous”.

Daleko skromnějším příkladem jsou reklamy, jejichž koncept je postavený na tom, že kdo nevyužívá produkt vaší značky, ten je svým způsobem výstřední nebo divný. A nemusí se ani zdaleka jednat o odraz skutečnosti.

 

Showmanship

Posledním modelem, jak přistoupit k tvorbě reklamy, je koncept, ve kterém zábava neslouží pouze k tomu, aby přenesl nějakou message nebo asociace. V tomto modelu hraje zábava hlavní roli, všechno ostatní je vedlejší. Dobrým příkladem čistokrevné Showmanship reklamy jsou brandové spoty od Dedoles, nebo téměř jakákoli lifestylová reklama.

 

Toto je tedy 6 modelů přístupu k budování úspěšné reklamy, jak je vidí Paul Feldwick. Je nutné brát zřetel na to, že se nejedná o kategorie reklamy. Nedá se říci, že jedna reklama spadá čistě pod jeden konkrétní model, zatímco jiná pod jiný. Tyto frameworky slouží k tomu, aby měl stratég či kreativec možnost porovnat všechny možné kreativní prostředky, které má k dispozici, vybrat z nich ty nejdůležitější a je použít. Další aspekt, který všechny uvedené modely pouze podtrhují, je klíčovost odlišitelnosti značky, využívání brandových elementů, budování emocí spojených s vaší značkou.

Pojďme se nyní podívat na příklad reklamy, který rozděluje marketingové experty na dva protichůdné tábory – evangelisty, kteří tvrdí, že se jedná o jednu z nejlepších reklam poslední doby, a ty, kteří nemůžou uvěřit, že taková reklama mohla vůbec vzniknout. The Moldy Whopper od Burger Kingu.

 

V čem Moldy Whopper (ne)fungoval?

Burger King minulý rok představil kampaň Moldy Whopper, ve kterém svůj hlavní produkt nechá během 34 dní zarůst plísní a celý proces zachytí skrze timelapsové video, které se stane středobodem kampaně. Hrdě tímto upozorňuje na to, že jejich vlajkový burger je nyní bez konzervantů a nemá tedy již schopnost vypadat nepřirozeně stejně takovou dobu po doručení, podobně jako jejich rival Big Mac.

Podle tehdejšího CMO Burger Kingu Fernanda Machada kampaň dosáhla neuvěřitelných 8,4 miliard impresí. Úctihodným úspěchem je potom i reportovaný nárůst ve funnelu z části consideration na visit o 22,8 %. Je však důležité zmínit, že toto jsou výsledky reportované samotným Burger Kingem, takže nemusí vždy odpovídat realitě.

zdroj: https://creativepool.com/publicis-groupe-romania/projects/moldy-whopper-for-burger-king

Tak či onak je zřejmé, že Moldy Whopper bodoval na plné čáře, co se týče získání pozornosti a zaujetí (médií i zákazníků). Podobný zájem získaných médií má málokterá kampaň. Kampaň zároveň dobře přenesla hlavní message a to, že Whopper je nyní bez konzervantů a zdravější. Pokusila se zároveň o posunutí společenského vnímání fast-foodů směrem ke zdravějším variantám; to zdali uspěla je předmětem spotřebitelského výzkumu. Zároveň pravděpodobně posílila pozici Burger Kingu v nákupní situaci, kdy si zákazník chce dát něco zdravého.

V čem však kampaň selhala jsou podvědomé asociace, které ve spojení se značkou Burger King a Whopper vytvořila. Samozřejmě, i tato domněnka je nutná podrobit spotřebitelskému výzkumu, ale je zřejmé, že pokud se koukáme na kampaň skrze tento model, pak je kampaň naprostou tragédií. Asociovat svůj vlajkový produkt s plísní a nechutností je velice odvážný krok.

 

Ačkoli vám shrnutí na předešlých několika stránkách dá jasnou představu, jak efektivní marketingová komunikace vypadá a jakým způsobem přistoupit k přemýšlení o kreativním sdělením, je důležité mít na mysli, že žádný framework nefunguje univerzálně. Ke každému projektu je nutné přistoupit individuálně. Zprvu je důležité klást důraz vyhodhocení produktové a tržní situace. Dalším krokem je zaměřit se na důkladnou strategii a výzkum. A až poté je čas přemýšlet o marketingové komunikaci a reklamě, samozřejmě ve spojení s ostatními Ps – cena, distribuce a produkt.

 

Zdroje

U tohoto článku, více, než u jakéhokoli jiného, jsou zdroje naprosto zásadní. Pokud vás téma zaujalo, pak v první řadě doporučuji obě knížky od Paula Feldwicka, kde je rozebráno daných 6 modelů skrze které funguje reklama. Samozřejmou četbou by měly být i všechny publikace od Ehrenberg-Bass Institutu počínaje How Brands Grow 1 i 2.