Ad Recall & Shared of Voice versus lajky
Obsah na sociálních sítích už dávno není jen honba za lajky. Tedy neměla by být, pokud svůj obsah svěříte do ruky někomu, kdo se v sociálních médiích vyzná. Proč? Čtěte!
Ego versus zisk
Lajky sice pohladí ego tvůrce reklamy i klienta samého, ale pamatujte na jednu věc. Přímá souvislost mezi tím, kdo lajkuje vaše příspěvky, a tím, kdo kupuje vaše produkty, prokazatelná není. Proto směřujte svou pozornost na metriky, které skutečně souvisí s vašimi businessovými cíli a tržbami. Patří mezi ně například Ad Recall a Share of Voice.
Proč je důležité, kolik lidí si pamatuje vaši reklamu?
Jedním z klíčových znaků úspěšnosti reklamy u daného okruhu uživatelů se už dlouho využívá informace, jestli si lidé reklamy pamatují. To, že se ve vašem feedu objeví reklamní post a vy ho bez špetky pozornosti přescrollujete dál k pro vás zajímavému obsahu, se vám pravděpodobně stane několikrát denně. Započítáte se tím k příspěvku jako zasažený uživatel, ale pro brand to má naprosto nulový efekt. Pokud vás však příspěvek zaujme a na pár vteřin se u něj zastavíte, pravděpodobnost, že si značku/produkt zapamatujete a při nákupu zohledníte, prudce stoupá.
Zapamatovatelnost a low-involvement
Zvláštní důležitosti zapamatovatelnost nabývá v kategoriích označovaných jako low-involvement, tj. u značek, k nimž zákazníci nemají moc silný vztah a kupují si je převážně v době slevových akcí. Pokud si taková značka vede dobře v top of mind awareness, stačí to, aby ji konzumenti upřednostnili před značkami jinými.
Zákazník často neuvažuje nad tím, jakou značku kupuje a proč. Jednoduše sahá po produktu, který je mu na první pohled povědomý a jeho rozhodovací proces trvá pouhých pár vteřin.
BRAND AWARENESS (Povědomí o značce)
Značné množství pozornosti si zaslouží povědomí o značce. Co metrika znamená? Představte si kampaň na ručně dělaný dort, jejímž cílem není přivádět uživatele na web, kde si dort koupí, ani nepotřebujete vědět, zda už dort měli a jak moc jim chutná. Chcete, aby uživatelé věnovali reklamě pozornost a aby si na ni vzpomněli, až na dort narazí při následující návštěvě obchodu a koupili si jej.
Přesně na tyto uživatele budete cílit s účelem Brand Awareness. V kampani pak budete sledovat metriku Odhadovaný nárůst vybavení si reklamy (Ad Recall Lift) čili odhadovaný počet uživatelů, kteří si vaši reklamu budou pamatovat následující 2 dny, pokud se jich na ni zeptáte.
Tato metrika zahrnuje dosah, čas strávený nad reklamou a historickou zkušenost, zda uživatelé věnují podobným reklamám pozornost a zapamatují si je. Je tedy kombinací dosahu a pozornosti, jež se reklama získá.
Mezi faktory ovlivňující výsledné hodnoty metriky patří kromě složení publika také samozřejmě kreativa. Ta by měla uživatele zaujmout i zabavit. Dále hraje roli aktuálně existující povědomí o značce a vnímání toho, co značka reprezentuje ve společnosti.
Podle čeho Facebook vybírá uživatele, kterým reklamu cílenou na brand awareness zobrazí?
V rámci námi nastaveného cílení vybere Facebook uživatele, kteří nejpravděpodobnějši zareagují na reklamu žádoucím způsobem - budou jí věnovat pozornost a později si vzpomenou, že ji viděli.
Tento výběr se vytváří na základě měření tisíce signálů - od stávajících vztahů uživatelů k vaší stránce přes demografické statistiky až po pravděpodobnost reagování na reklamu a vyhodnocování anket o náhodných vzorcích kampaní.
Co kampaň přinese?
Pro marketéry je pak poměrně snadné si z výsledných hodnot vyvodit, jak si kampaň vede a jak s daným publikem rezonuje. Podle toho dokáže plánovat a navrhovat kampaně podobného nebo naopak úplně jiného typu dle cílů marketingové strategie.
SHARED OF VOICE
Share of voice se definuje jako podíl aktivity v procentech napříč daným sektorem nebo produktovým typem. Pokud například Levi’s zabere 30 % reklamního prostoru v rámci džínových kalhot, má značka 30% SOV v džínové produktové skupině. V obecnější oblasti - celkově v módním sektoru - bude její SOV logicky nižší vzhledem k širšímu spektru konkurence.
Bavíme-li se o SOV na sociálních médiích, bereme v potaz nejen obsah, který publikuje sama značka, ale i množství uživatelů, kteří značku na sociálních médiích sdílí nebo zmiňují. V sociálních médiích tedy nejde jen o to, kolik humbuku způsobí ve svém segmentu značka samotná, ale i to to, kolik ho způsobí její fanoušci.
Jak se měří a jak ho (pozitivně) ovlivňovat?
Manuálně SOV měřit nebudete. Mnohem jednodušší a s ohledem na úsporu času i mnohem levnější je využití trackovacích programů, které práci odvedou za vás. Než ale začnete SOV měřit, je nutné definovat si marketingový segment, v němž se nachází vaši nejbližší konkurenti a ty postupně identifikovat, abyste s nimi mohli srovnávat.
Budete-li se snažit SOV zvýšit, existuje řada praktických rad. Nejde však o nic nového pod sluncem. Klíčem je takový content, který budou chtít uživatelé sdílet. Pravidelné sdílení obsahu se uživatelům sociálních médií ukazuje konzistentně a zároveň je neobtěžuje.
Content kvalitní, unikátní, s wow efektem, zapamatovatelný, vyvolávající emoce, kompatibilní s vaším clovým publikem a rozšířený mezi dostatečně velkou cílovou skupinu. Pokud to trefíte, ocitnete se na dobré cestě za vyšším podílem SOV, protože čím více lidí bude váš obsah sdílet nebo s ním interagovat, tím více budete růst.
K čemu vám to je?
Zatímco na ostatních kanálech online reklamy neovlivňují výši SOV uživatelé, ale ovlivňujete ji pouze vy výší reklamního budgetu, na sociálních médiích hrajou velkou roli právě uživatelé. Ti, kteří už vašimi zákazníky jsou, stejně jako ti, co zatím nejsou, ale váš obsah už je zaujal.
Investice do SOV na sociálních médiích je tedy rozhodně na místě. Jeho zvyšování by mělo být hlavním dlouhodobým cílem. Efekt se totiž časem kumuluje a v dlouhodobém měřítku je metrika share of voice považována za nejdůležitější hnací mechanismus růstu značky.
Influencer marketing v roce 2018
Fenomén influencer marketingu je s námi už dobrých pár let a přesto stále vyvolává spoustu otázek, které často zůstávají nezodpovězeny. I po letech jsou jeho vody stále neprobádané a obě zúčastněné strany (klienti i influenceři samotní) se učí metodou pokus omyl. Podívali jsme se na to, co se v tomhle oboru aktuálně děje v zahraničí a jak jsme na tom my v České republice.
Proč vlastně?
Využívat influencery je chytrým tahem zejména díky úzce zaměřené cílové skupině, kterou jinými reklamními prostředky zasáhneme podstatně méně. Jedná se zejména o generaci Z, která tráví hodiny a hodiny času na sociálních sítích a zatímco na sponzorované posty značek a reklamy mají dávno vybudovanou bannerovou slepotu, příspěvky svých oblíbených blogerů, youtuberů a instagramerů sledují velmi pozorně. A co víc, propojení značky s populárním influencerem dodá vašemu byznysu lidskou stránku, která je v dnešním světě rozhodně nezbytná.
Jak to funguje v zahraničí?
Vzhledem k tomu, že reklama se na konzumenty obsahu valí na sociálních sítích ze všech stran, je celosvětově vidět snaha firem dívat se na spolupráci s influencery v širším měřítku a nenechat jejich výstupy křičet prvoplánovou reklamou.
Jeden příklad za všechny: L'Oréal Beauty Squad
Snaha vyhnout se únavě spotřebitelů padla na úrodnou půdu například v případě značky LÓréal, která si již v roce 2016 vybrala 5 britských influencerek pro spolupráci na dlouhodobé bázi a prohlásila je za svůj “Beauty Squad”, do kterého díky úspěchu strategie o rok později přibyly další 3 blogerky. Jedná se o speciální partnerství, oboustranný oficiální vztah, který komunikuje značka i influencerky samotné. Beauty Squad odhaluje svému publiku nejnovější produkty, vytváří interaktivní obsah a účastní se všech klíčových eventů jako například Fashion Weeku v Londýně i v Paříži, Filmového Festivalu v Cannes a dalších.
Adrien Koskas, generální manažerka pro L'Oréal ve Velké Británii, uvedla pro Marketing Week, že jejich vzájemné vazby jsou prohloubeny už kvůli tomu, že těmto beauty blogerkám prošla pod rukama v rámci různých spoluprací spousta produktů napříč světovými beauty brandy, takže jejich hodnocení produktů je pro L'Oréal velmi relevantní, a jejich Beauty Squad je pro ně díky tomu hlasem značky.
Koskas se také vymezuje vůči tomu, jak ostatní značky využívají nárazově desítky různých influencerů pro propagaci nových produktů či eventů k jejich uvedení. Podle ní taková forma propagace nikdy nebude působit věrohodně ani autenticky a nemůže tak padnou na úrodnou půdu.
Pravdou tak zcela evidentně zůstává, že je to celé hlavně o upřímnosti a autenticitě. Sledující dříve nebo později přestanou bavit ti influenceři, kteří se nechávají kupovat mnoha značkami a produkují s nimi jednorázové nepromyšlené výstupy.
Jak je tomu v ČR?
V České republice je vidět snaha přiblížit se situaci v zahraničí, youtuberské hvězdy jsou od roku 2014 zastupovány agenturou Get Boost a na blogerské scéně si vzala příklad ze severských zemí agentura Elite Bloggers, která byla založená o rok později než Get Boost a která tak trochu datuje přerod blogování pro zábavu v blogování jako samostatnou profesi.
Za ty tři roky se situace celkem výrazně vyvinula. Kampaně už nevznikají na koleni a nefungují stylem, že se rozposílají balíčky produktů každému, kdo o ně má zájem a dál se to nechá ležet ladem. Firmy navíc pomalu (ale jistě!) začínají preferovat dlouhodobé spolupráce s několika blogery a platit influencerům za jejich práci se stalo samozřejmostí. Samozřejmostí je také vyžadování detailních statistik a to klidně ještě před samotným proběhnutím spolupráce. V rámci dlouhodobých spoluprací také influenceři tvoří obsah se svým rukopisem pro sociální sítě značky samotné.
Co se týká zpracování, kampaně už nemusí být nutně produktové. Není třeba dostat na influencerské příspěvky nutně váš hlavní produkt. Brand se dnes dá budovat i jinak. Připomeňme si třeba Colina - letní auťák Coca Coly, který nemohl uniknout nikomu, kdo přes léto nějakou sociální síť otevřel. Červeným minibusem vyrazilo během léta na roadtrip za zážitky hned několik skupinek českých influencerů od snowboardistky Ester Ledecké, přes youtuberku Shopaholic Nicol až po blogerku a modelku Natálii Kotkovou a výstupy z fotogenických stanovišť s obrandovaným Volkswagenem tak na konzumenty sociálních sítí koukaly ze všech stran. Další zajímavou ukázkou neproduktové kampaně s influencery byl teasing Disney kolekce Pandory, která byla představena formou příspěvků laděných do Disney témat, ovšem zcela bez produktů Pandory samotné.
Mají influenceři schopnost prodávat?
Podle Lillian Betty (head of strategic partnership at Time) je to celé o identitě značky, o udržování se v dobré společnosti a víře, že je značka viděna v tom nejlepším světle s těmi nejlepšími partnery, které by si značka měla velmi pečlivě vybírat. Influenceři mohou velkou částí ovlivnit vnímání značky a její pozici na trhu, pokud se zvolí influenceři, kteří jsou spolehliví, důvěryhodní a transparentní. Podobně je tomu i u dalších médií, kdy pro luxusní produkt nevyužijeme reklamní prostor časopisu Květy, ale zvolíme raději Forbes nebo Vogue. Pro prémiový produkt, prémiové médium a prémiového influencera.
Přestože by bylo skvělé, kdyby ROI v případě IM mohly být právě prodeje, Stoodley (ředitelka digitálního marketingu Benefit Cosmetics) uvádí, že masivní nárůst prodejů se projevuje pouze v případě využití největších světových influencerů s milionovým zásahem (např. Zoella). Opět tedy konstatujeme, že více než o prodeje, jde v případě influencerů o posilování brand awareness v tom správném segmentu, protože tak je možné dosahovat z dlouhodobého hlediska větších tržeb a marží.
Vaše značka by zkrátka měla být v online světě vidět více / případně v lepším světle než vaše konkurence.
Něco na závěr?
Co si z toho všeho máte vzít? Využívejte influencery ve svých kampaních, zakomponujte však spolupráci do širšího celku a použijte je přesně v tom směru, ve kterém vám budou do strategie kampaně sedět. Třeba k co největším zásahu v definované cílové skupině. Třeba k naladění potencionálních zákazníků na zcela novou produktovou řadu. Nebo třeba k tvorbě obsahu s rukopisem, který pak ale využijete na svých sociálních sítích vy. Fantazii se meze nekladou a my to s vámi rádi dáme dohromady.
Má IGTV potenciál zatopit YouTube?
Instagram za posledních několik let zaznamenal úctyhodný růst a IGTV je logicky dalším krokem, který mu pomůže v růstu uživatelské základny.
Instagram před nedávnem ohlásil pokoření mety 1 miliardy aktivních uživatelů, data z US přitom naznačují, že i podle klíčové kvalitativní metriky, tedy průměrně strávené délky času se Instagram vyrovnává Facebooku.
Postupně také sledujeme širší marketingovou využitelnost platformy. Dříve byla strategie využití Instagramu postavená primárně na cílech spojené s brandovými metrikami, dnes je Instagram dobře použitelný i pro pozdější fáze nákupního chování. Od doby, co Instagram zpřístupnil základní analytiku a přišel s business profily pro značky, bylo zřejmě, že je otázkou času, než přijde s komplexněji využitelnými formáty. Mezi ně nepochybně patří i Instagram Stories, které business profilům denně přináší 200 milionů unikátních návštěvníků.
Video se zdá být stále populárnější, IGTV je odpovědí na stále rostoucí čísla sledovanosti na mobilních zařízení. Ostatně na YouTube je už také většina obsahu konzumována prostřednictvím mobilních zařízení. Formát vertikálního videa neb koho by bavilo telefon stále otáčet, až hodinová délka videa nebo samostatná aplikace pro sledování. Snaha Instagramu je zcela nepochybně hnána motivací dostihnout v použitelnosti YouTube a nabídnout tvůrcům a potažmo i značkám možnost vytvářet trvanlivější a hodnotnější obsah. Na vertikální formát videa si uživatelé už navykli používáním Stories, a tak nic nebrání konzumaci vertikálního obsahu i v případě delších videí.
Praktická využitelnost IGTV
První vlaštovky s využitím IGTV jsme měli šanci zahlédnout kupříkladu u profilu společnosti Nike, která v době konání světového šampionátu ve fotbale spustila povedenou kampaň s Cristianem Ronaldem. Netflix zase nasadil remake minutového klipu k oslavě první řady seriálu Riverdale, ve kterém Cole Sprouse pojídá hamburger. Tentokrát klip obsahoval 59 minut a 59 vteřin mlaskání, olizování a mrkání! 6 000 komentářů a skoro milion zhlédnutí však svědčí zřejmě jen a pouze o hercově popularitě v cílovce teens. V českém prostředí jsou typicky aktivní profily, které se tvorbou video obsahu zabývají dlouhodobě, Red Bull CZ je pěkným příkladem práce s nativně uzpůsobeným obsahem.
Tak co konkrétně vzít v potaz pro tvorbu obsahu pro IGTV?
- Tvořte obsah, který je nativně uzpůsoben dané platformě a možnostem formátu. Žádné ořezávání spotu, který jste natočili ve formátu 16:9, vyzkoušejte si natáčení ve vertikálním formátu a pohrajte si s postprodukcí.
- Postprodukce by přitom neměla spočívat v pouhopouhém nahození filtru, svěřte ji někomu, kdo má se střihem a obrazovou korekcí zkušenosti.
- IGTV není formátem, který natočíte bez přípravy na telefon a budete sázet jen a pouze na autentičnost. Spot by měl být technicky kvalitní.
- IGTV není momentka typu Stories, obsah by měl dávat smysl i druhý den. Investujte trochu času do přípravy scénáře a počítejte s časem na střih.
- Obsah, který dokážete odvyprávět za dobu kratší než 1 minutu si nechte pro jiný formát, využívejte principů storytellingu, námět by měl mít alespoň trochu dějovou linku.
- Zkuste si alespoň část svého obsahu nechat exkluzivně pro IGTV a svým divákům o tom řekněte. Pokud vás kupříkladu už teď odebírají na YouTube, měli by vědět, proč vás sledovat na dalším kanálu.
IGTV vs. YouTube
IGTV je jednoznačně namířen proti Youtube s cílem přetáhnout mu hodiny sledovanosti a dodat tvůrcům možnost odvyprávět komplexnější příběh. Určitě dává smysl IGTV vyzkoušet a s vertikálním formátem videa se naučit pracovat. Podíl mobilních zařízení na sledovanosti klesat v dohledné době nebude a cílem každé značky by mělo jít naproti očekáváním svým uživatelům v přístupnosti svého obsahu, aktuálně tedy s vertikálním videem. Tvůrci se každopádně z YouTube houfně nehrnou a dokud Instagram nenabídne možnost monetizace, nelze čekat, že se na dominantním postavení YouTube něco změní.
Výzva soudobých marketérů
Nablýskaná cinkrlátka v podobě AI, VR, AR nebo IGTV dejme na chvilku stranou a vraťme se v úvaze o úloze marketéra o krok zpátky. Přece jen se spousta dobrodružství odehrává ještě dlouho před tím, než je šance zaplevelit digitální prostor dalším vertikálním videem.
Největší výzvou pro marketéra je schopnost přinést dovnitř společnosti očekávání a motivace jejího současného nebo potenciálního zákazníka. Všechno ostatní je až to sekundární. Marketér jednoduše musí rozumět požadavkům současného trhu a měl by mít velmi dobrý přehled o chování, zvyklostech a motivaci zákazníků.
Následně je třeba formulovat strategii a až úplně na závěr zvolit způsob exekuce. Zapomeňme aspoň na pár minut na všechny ty nablýskané VRka, machine learning techniky, smart display kampaně a livestreamy.
Pokud nemáme rozmyšlenou a srozumitelně popsanou marketingovou strategii, žádná cinkrlátka našemu byznysu nepomohou. Strategie je výchozím bodem marketingového snažení a až s poctivě zpracovanou strategií přichází poznání s jakou taktikou na trh zaútočíme. Marketér, jehož prezentace schopností stojí na výběru pěkných vizuálu pro Facebook a nastavením ppcček toho s marketingem zas až tak moc společného nemá.
Teď ještě pár užitečných signálů, které nám pomohou marketéra nemarketéra rozpoznat. Jedním ze spolehlivých příznaků je schopnost práce se segmentací. Pokud se v rámci prezentace strategie na další rok objeví mileniálové jako samostatný segment, tak máme zaděláno na problém. Už je venku dost přesvědčivých argumentů, že mileniálové mají pramálo společných podstatných znaků a pokud ano, rozhodně ne v takové šíři, aby se s nimi dalo pracovat jako s homogenním segmentem.
Další spolehlivou indicii je rovněž vynášení hodnotících soudů, ideálně takových, které jdou na úroveň marketingové strategie bez znalosti zákaznické báze a jejich potřeb. Potřebujete kvantitativní i kvalitativní data, jinak věštíte z koule a jak už bylo mnohokrát diskutováno, lidé v marketingu nemají intuici o nic lepší, než většinová populace. Když dostanete závěry týkající se pozicování značky nebo třeba targetingu bez znalosti dat, zbystřete nebo rovnou utečte.
Ostatně už nyní je důvěra ve schopnost marketérů přínést společnosti reálný užitek leckde nalomena skákáním na každý digitální buzzword, který se objeví. Schopnost strategického plánování podloženého reálnými daty z trhu je čím dál vzácnější.
Z marketingu se stává honička za novými reklamními formáty a bleskurychlými implementacemi technologických nástrojů. Výzkumy trhu, potřeb zákazníků a jejich segmentaci a následné strategické přípravě se věnujeme o to méně. Šance, že se marketérům podaří pro svého zaměstnavatele urvat kus tržního podílu a zvednout prodeje bezhlavým naskakováním na trendy je však s tímto přístupem mizivá.
Nezanedbatelným, byť vedlejším důsledkem produkce nerelevantního reklamního odpadu je pak i rostoucí počet uživatelů internetu, kteří reklamu ve svých zařízení úplně blokují a postupně se přidávají rovněž velcí technologičtí hráči, kteří začínají filtrovat nekvalitní a otravné reklamní sdělení. Rozšiřování používání Adblocku je jednoznačným signálem pro inzerenty, že současný styl plošného bombardování bannery není udržitelný.
Když je marketing nákladovým střediskem
Aneb Jak se z marketérů stali podavači papíru a klíčové odpovědnost za směřování společnosti přebrali kolegové z ostatních oddělení.
Stává se to. Občas se necháte vmanévrovat do situace, kdy se bavíte o marketingových rozpočtech ještě dlouho předtím, než dokážete určit, do jaké míry dokáží markeťáci přispět k růstu firmy. Pramení to z dob relativně nedávných, kdy si někteří markeťáci mohli fantazírovat, jak bylo libo. Měli totiž pramalou pravomoc a každou korunu, kterou by rádi použili na přípravu večírku pro vybrané zákazníky, na focení nebo ppc kampaň, museli zdlouhavě diskutovat s managementem.
Přechod na zero-based budgeting je každopádně stresující. Jednoho dne se probudit a zjistit, že nemáte na marketing ani kačku. Žádný alokovaný budget s pohodlným polštářem na čtyři slušné a pár malých kampaní. Ani kontinuální budget na social, ppcčko, grafiku, copy, cmsko, rádio. Najednou ani ťuk. Nezbývá než se konečně rozhoupat a splnit dlouho odkládané předsevzetí a rozbít kolegům představu, že by firma slušně šlapala a rostla, i kdyby žádného Facebooku, Instagramu, Adwords a Youtube nebylo.
A rovnou spíš počítat s tím, že se stejně jako u všech ambiciózních plánu nezdaří všechno stihnout v čase, který byl původně namyšlen. Ono dostat klíčové lidi ze všech oddělení na společné dýchánky a ještě v nich vzbudit trochu aktivity není sranda. O pár dní, spíš tedy ale týdnů, se tohle stejně vždycky zadaří. A nejen, že větší část firmy už v obrysech tuší, ale dokonce věří, že ten marketing má vlastně docela zásadní význam pro fungování společnosti. Primárním cílem ale je přeci jen něco trochu jiného. Primárním cílem totiž je začít peníze v marketingu neutrácet a začít investovat. Zkrátka vědět velmi dobře, která marketingová aktivita přispěje k byznysovým cílům, které vypadnou ze společných dýchánků. Plánovat kampaně s jasným přehledem, k čemu co povede a jaký to má smysl. Definovat si nejen v obrysech, ale při plném vědomí, jak která marketingová aktivita pomůže brandovým metrikám a jak se v dlouhodobém plánu ony brandové metriky přetaví v obchodní výsledky. Při tom všem si určit, které marketingové kanály využívám a jakého poměru cena/výkon na nich dosahuju.
Všichni tak nějak tuší, jak jsme se k předem naplánovaným marketingovým budgetům kdysi propracovali. Jako u spousty jiných věcí je to mentální lenost, pohodlnost a zase lenost. Ono měnit věci, když jakžtakž fungujou je vždycky trochu ošemetné. Na druhou stranu se tím z marketingu v očích lidi z jiných oddělení stává nákladové středisko. Středisko, které na průměrné výkony spotřebovává nadprůměrné zdroje.
A byť na jistou dobu nemusí vadit, nám samotným by přece jen přišlo trošku smutný, kdybychom se rázem ocitli v roli těch nechtěných, tiše trpěných a smutně nepodstaných. Tak do toho kopněte a třeba taky zjistíte, že zero-based budget může ve výsledku vést k budgetu většímu!